Změny slovní zásoby, slovníky

 

Slovní zásoba se neustále proměňuje – slova z jazyka mizí nebo nová vznikají. Slovo zmizí tehdy, pokud zanikne skutečnost, ke které se slovo vztahovalo.

Slovní zásoba se mění několika způsoby:

1.      1.      Změnou významu slov

* rozšiřování významu

          př.: zápas – původně druh boje, kdy se účastníci chytali za pas; dnes jakékoliv sportovní střetnutí

* zužování významu

            př.: máslo – původně jekékoliv mazadlo; dnes jen tuk z mléka

* přenášení významu

          - základní způsob obohacování slovní zásoby

          - rozlišujeme:

* METAFORA

Přenesení pojmenování slov na základě vnější podobnosti.

Společný znak není podstatný, ale je nápadný.

př.: zebra – zvíře x zebra – přechod; zub – v ústech x zub – na pile; mandle – plod x mandle – v krku (podobný tvar)

             

              * METONYMIE

Přenesení pojmenování slov na základě věcné, vnitřní souvislosti.

př.: vypít sklenici – obsah sklenice; číst Čapka – jeho knihu; jeden ampér – jedna jednotka nikoli fyzik André Marie Ampér; Praha hlásí – rozhlasová stanice Praha nikoli město

 

* Synekdocha

Je jistým druhem metonymie.

Při ní se zaměňuje pojmenování celku a části.

př.: kolo – součást dopravního prostředku x celý dopravní prostředek; angrešt – plod x celá rostlina

* slovní význam lze dále posouvat jinými způsoby: 

                  * APELATIVIZACE PROPRIÍ

Vlastní jméno (proprium) se stává obecným pojmenováním (apelativem)

př.: biblická jména Nimrod, Mesiáš, Lazar, Filištín, David se stala obecným pojmenováním pro osobu/y nesoucí stejné vlastnosti – lazar – nemocný, nemohoucí člověk; mesiáš – spasitel; nimrod – lovec, myslivec; filištín – uhlavní nepřítel; david – obr

př.: jména z českého prostředí Honza, Švejk, Hurvínek – honza – hlupák; švejk – provokující člověk; …

* KONKRETIZACE ABSTRAKT

Abstraktní jméno se stává konkrétním.

          př.: dělání – děj x dělání – výrobek (výsledek děje); psaní – děj x psaní - dopis

                  * ABSTRAKTIZACE KONKRÉT

Konkrétní jméno se stává abstraktním.

          př.: jádro – část plodu x jádro problému

                   * OSLABOVÁNÍ A ZESILOVÁNÍ VÝZNAMU

                            * eufemismus – toaleta x záchod

                       * dysfemismus – hajzl x záchod

                       * hyperbola – nadsázka, zveličení skutečnosti – strašně pěkný

* ironie – užití pojmenování v opačném významu – prší x … pěkné počasí!; pětka x … hezká známka!

 

2.    2.    Spojování slov ve víceslovná pojmenování

Viz Pojmenování a slovo, … Ü 3

 

1.    3.    Přejímání slov z cizích jazyků

Přejímání slov z cizích jazyků je derminováno:

a)     politickou situací

b)    ekonomickými a

c)     kulturními kontakty v mezinárodní oblasti.

K přejímání slov dochází proto, že je nutné pojmenovat nové jevy, které se v českém prostředí objevují v oblasti vědy, techniky, společnosti, apod.

         př.: laser, perestrojka, chozrasčot, hardware, televize, …

Cizí slova vnímáme jako:

a)     zdomácnělá – cizí původ již není zřejmý – klobouk, závoj, salám, …

b)    cizí – cizí původ lze vysledovat okamžitě – auto, technicka, prémie, …

Příklady jazyků, ze kterých čeština přejímá/mala:

* latina, řečtina – doktor, škola, tyran, denokracie, egoista, …

* slovanské jazyky – sova z dob národního obrození, od roku 1945

              př.: ruš. – vzduch; pol. – otvor; sloven.- zbojník, …

* němčina – nejvíce cizích slov

              př.: hřbitov, knedlík, plech, majzlík, …

*francouzština – slova z oboru módy, baletu, umění

              př.: fazóna, blůza, baret, …

* italština – hudební terminologie

              př.: soprán, tenor, duet, …

* angličtina – sportovní termíny, moderní technologie

              př.: hokej, basketbal, bajt, software, …

 

2.    4.    Tvoření slov

Viz Nauka o tvoření slov. Þ 6

 

SLOVNÍKY

Slovníky můžeme dělit na:

* překladové – překládají slova z jazyka do jazyka

* výkladové – vysvětlují význam slova v témže jazyce

                       * naučné (encyklopedie) – výklad slova s šírším poučením z hlediska různých oborů

                                 Ottův slovník naučný, Technický slovník naučný, …

* jazykové – vykládají slovní a mluvnický význam slova, jeho původ, výslovnost, užití, …

         Příruční slovník jazyka českého, Slovník spisovného jazyka českého, …

* speciální – specializují se na určitý jev – slovníky:

Ø      cizích slov

Ø      frazeologické – shromažďují ustálená slovní spojení

Ø      etymologické – vykládají původ slova

Ø      frekvenční – zachycují četnost výskytu slov

Ø      historické  - slovní zásoba některé historické epochy

Ø      retrográdní – slova abecedně uspořádaná podle písmen od konce slova

Ø      terminologické – názvosloví některého oboru

Ø      dialektologické – slovníky nějakého nářečí

* multimediální – kombinují možnosti předchozích kategorií slovníků s obrazovým a jiným mediálním doprovodem; mohou být:

Ø      internetové nebo

Ø      ve formě CD-ROM