Vrstvy slovní zásoby

 

Slovní zásoba obsahuje:

q       q       slova neutrální

q       q       slova příznaková

příznakem slova je jeho:

Ö     Ö     spisovnost – slova spisovná

o       o       slova hovorová

o       o       knižní

Ø      Ø      jsou vázána na jazyk psaný, vyskytují se i v mluvených projevech slavnostního rázu

Ø      Ø      knižnost je patrná, pokud takové slovo porovnáme se slovem neutrálním nebo hovorovým

Ø      Ø      př.: odvětiti x odpovědět; praviti x říci; jinoch x mládenec; záhy x brzy

o       o       odborná

Ø      Ø      nazývají se také jako odborné názvy, termíny

Ø      Ø      jejich souhrn se nazývá odborným názvoslovím, terminologií

Ø      Ø      charakteristické pro taková slova je:

1.       1.       jednoznačnost

2.     2.     přesnost

3.     3.     ustálenost

4.     4.     nosnost

5.     5.     neexpresívnost

Ø      Ø      nejzávažnějším požadavkem je jednoznačnost

o       o       básnické poetismy

Ø      Ø      slova omezaná na užívání v uměleckém stylu

Ø      Ø      většinou jsou spjaty se starším básnickým jazykem

některé p. zanikly, protože byly spjaty pouze s určitou tvorbou autora nebo dobou – př.: skalobr, milozář, zimodech, hvězdořeka, celota, jezeřiště, …

některé p. zůstaly jako p. – př.: bol, modrojas, lepý, rov, …

některé p. se staly slovy knižními – př.: lučina, skalina, chrabrý, …

některé p. se staly slovy neutrálními – př.: svit, oslavenec, prázdnota, třtina, výšina, dalekosáhlý, …

některé p. jsou cizího původu, avšak taková slova jsou v původním jazyce slovy neutrálními – př.: mystický, despotický, desiluzelumírovci; polyfonie, extáze, cyklón, meditace - symbolisté

P. vytvářely různé básnické školy = májovcihrdobce, sladkobolný, srdcejemný, zlatorusý, řasný, …; lumírovcidol, tes, kles, ron, kyn, hled, lazurný, slední, mrazný, burný, čaruplný, …

P. jsou zřídka vytvářeny v moderní poezii = F. Halaskostižerný, jarnička, zimula, nocula, obžurka, rozmilovanost, přištěbetat, pekelcování, …

Ö     Ö     nespisovnost – slova nespisovná – pocházejí z:

o       o       obecné češtiny

o       o       nářečí

o       o       profesní mluvy

o       o       slangu

o       o       argotu

Ve slovní zásobě můžeme u některých slov vysledovat jejich:

q       q       dobové zabarvení – jedná se o slova zastaralá (historismy, archaismy) nebo o slova nová (neologismy)

q       q       slova historická – historismy – pojmenovávají zaniklé skutečnosti, užívá se vždy v kontextu doby na kterou se váží; můžeme tak rozlišit např. h. římské – falanx, prétor, legie, …; středověké – purkmistr, cimbuří, parkán,

o       o       h. se mohou seskupovat do určitých okruhů; lze tak rozlišit h. zbraňové – řemdich, sudlice, …; vojenských hodností a titulů – verbíř, kaprál, …; zařízení – hubatka (nádoba na pivo), měděnice, …; peněz – groš, tolar, zlatka, …; řemeslníků a zaměstnání – mečíř, svíčkař, sklepník, …; společensko-politické – (souvisí s určitou společensko-politickou epochou) feudalismus – léno, man, panoš, …; kapitalismus – továrník, nádeník, deputátník, …; socialismus - kádrovák, chozrasčot, přestavba, svazarm, …

q       q       slova zastaralá – archaismy – slova, která se již neužívají, jsou nahrazována slovy novějšími

o       o       dělíme je podle několika hledisek

1.    1.    podle postupu zastarávání na slova:

Ø      Ø      poněkud zastaralá, zastarávající a zastaralá

Ø      Ø      rozdíl je v míře stárnutí

Ø      Ø      př.: zastarávající – chmelovina, ctitelkyně, dospělec, funebrák dvořenín, …; zastaralá – bradýř (holič), drahný (dlouhý), kávník (kávový ubrus), skleník (prosklená skříň), …

2.    2.    podle jazykové struktury rozeznáváme archaismy:

Ø      Ø      lexikální – mají v současném jazyce synonyma z nepříbuzných slov; př.: an x který, šlojíř x závoj, lučba x chemie, frejíř x hejsek, …

Ø      Ø      hláskové – staré hláskové varianty současných slov; př.: birýt x baret, ohořalý x ohořelý, mučedlník x mučedník, …

Ø      Ø      slovotvorné – jsou používány při tvoření staré varianty přípon; př.: kabátec, houfec, praporec, manželstvo, sobectvo, měštěnín, …

Ø      Ø      sémantické – zastaralý význam mnohoznačných slov; př.: kus – označení děla, loket – délková míra, hotovost – vojsko, …

q       q       slova nová – neologismy – nově utvořená slova nebo slova přejatá – ne všichni uživatelé jazyka ale tato slova používají

o       o       dělíme je na domácí a přejaté

o       o       domácí

1.       1.       slovotvorné – jsou tvořeny z největší části pomocí odvozování; na jejich tvorbě se podílí i skládání a tvorba zkratek; př.: ministryně, házenkář, popiska, rychlovýtah, ropovod, fotopotřeby, sklolaminát, …

2.     2.     souslovné nosná raketa, neutronová bomba, přenosový vůz, pokojová stěna, domov důchodců, …

3.     3.     frazeologické hučí jako buldozer, raketový nástup, mírová ofenziva, studená válka, …

4.     4.     sémantické – vznikají tak slova s jiným významem, ale stejnou formou (grafickou podobou slova) př.: pionýr – dříve označení pro průkopníka, osidlovatele x dnes člen organizace; družina  - společnost specificky zaměřených lidí x školní zařízení; …

o       o       přejaté – tranzistor, kosmonaut, tyristor, deltaplán, videomagnetofon, laser, …

o       o       autorství n.: Adolf Sax – saxofon, Jonathan Swift – liliput, Tomas Moor – utopie, Pierr Lepy – socialismus, August Comte - altruismus, Karel Čapek – robot

o       o       hapax legomenonn. použitý pouze jednou (v literatuře); př.: kostižerný – Fr. Halas – Torzo naděje, šťavnat (sloveso) – K. Poláček – Okresní město

q       q       citové zabarvení (expresivita)

q       q       kladně zabarvená

o       o       slova familiární – užívaná v důvěrném styku – miláček, zlatíčko, …

o       o       hypokoristika – domácké obměny jmen – taťka, Stáňa, brácha, …

o       o       dětská – při rozhovoru mezi dětmi, nebo při rozhovoru s dětmi – hačat, papu, …

o       o       eufemismy – zjemňují nevhodnou skutečnost – zesnout,…

q       q       záporně zabarvená

o       o       hanlivá (pejorativa) – bába, špicl, …

o       o       některá zveličelá (augmentiva) – psisko, slonbidlo, …

o       o       zhrubělátlama, žrát, žvanit, …

o       o       vulgárníhajzl, zmetek, dobytek,…

o       o       dysfemismy – zveličení nepříjemné skutečnosti – chcípnout, …