Zvláštnosti a nepravidelnosti větné stavby, chyby ve větné stavbě

 

Ne všechny větné celky v psaných či mluvených projevech jsou vytvořeny pravi­delně.

Dochází v nich k různým odchylkám od pravidelné větné stavby.

Lze je rozdělit na:

Ø      zvláštnosti náležité, úmyslné, které slouží třeba ke stylistickému ozvláštnění textu a které nepovažujeme za chyby

Ø      neúmyslné, chybné odchylky, které narušují větnou strukturu.

 

Zvláštnosti větné stavby

Některé výrazy do věty mluvnicky nezačleňujeme, stojí mimo větnou stavbu.

Oslovení

Ø      skupina slov nebo slovo v 5. pádu (nebo hovorově i v 1. pádu)

Ø      má funkci upozorňovacího prostředku, ale nesouvisí s větou mluvnicky, protože nerozvíjí žádný větný člen

Ø      odděluje se vždy čárkou

Ø      např.: Kdy se vrátíš, Matěji?; A nyní vám, vážení diváci, představím...; Josef, pojď mi pomoct!

Citoslovce

Ø      zapojují se do věty pouze významově jako prostředek k vyjádření expresivity nebo kontaktový prostředek, mluvnicky s větou nesouvisí

Ø      oddělují se vždy čárkou

Ø      např.: Au, to bolí!; Hej, pojď sem!

Ø      výjimečně však mohou zastupovat jiný slovní druh, a pak se spojují s jiným členem věty ve skladební dvojici

Ø      např. Dítě bác na zem.; Kolo udělalo bác.; Hlasité hurá znělo sálem

Samostatný větný člen

Ø      výraz, který stojí mimo vlastní větu, a to buď před ní (v antepozici) nebo za ní (v postpozici)

Ø      oddělujeme ho čárkou, v základní větě na něj odkazuje ukazovací zájmeno nebo příslovce

Ø      např.: Hudba, ta dovede potěšit.; Je tam opravdu pěkně, u moře.

Vsuvka (parenteze)

Ø      věta nebo slovní výraz, které významově s větou souvisejí, ale nejsou do ní začleněny mluvnicky

Ø      má povahu odboček, doplňujících informací, hodnotících poznámek

Ø      v písmu se vsuvka odděluje čárkami, příp. i výraznějšími interpunkčními znaménky (pomlčkami, závorkami), v mlu­veném projevu pauzami, je pronášena rychleji a nižším, rovným tónem

Ø      např.: Já jsem o tom, musím se přiznat, nepřemýšlel. Jan Neruda (1834-1891) - a to by vás mohlo zajímat - se zamiloval do Karoliny Světlé.

 

Jiné narušení pravidelné větné stavby představují:

Osamostatněný větný člen

Ø      je to větný člen dodatečně připojený za větu a oddělený tečkou (pauzou)

Ø      používá se k ozvláštnění textu v umělecké literatu­ře

o       např.: Držela v rukou dopis. Od Petra. Konečně.

Ø      nebo vzniká poté, co mluvčí výpověď uzavře a následně ji ještě doplní

o       např. Musíš k doktorovi. Do Brna.

Elipsa (výpustka)

Ø      vynechání slov, která jinak náleží do větné stavby

Ø      vyne­chaná část se vyrozumí z kontextu nebo ze zkušenosti příjemce

o       např.: Dám si jednu (kávu) se smetanou. Umíš (hrát) na kytaru? Sliby (jsou) chyby

Ø      často se vypouští slova při dialogu

o       např.: Kdy ses vrátila ze školy? Ve dvě deset. (Vrátila jsem se ze školy ve dvě hodiny a deset minut.).

Apoziopeze (nedokončená věta)

Ø      věta je neúplná, přerušená

Ø      označuje se třemi tečkami

Ø      nedokončení výpovědi je časté v běžném hovoru, vzniká buď záměrně, když mluvčí třeba neví, jak větu dokončit, nebo bývá věta přerušena partnerem dialogu

Ø      např.: Běž, nebo tě...

 

Chyby ve větné stavbě

Anakolut (vyšinutí z větné stavby)

Ø      k začátku výpovědi se mluvnicky ne­náležitě připojí zbytek textu

Ø      např.: Děti, když přišly, bylo jim smutno. (Děti, když přišly, byly smutné.), Nutné je splnění pěti úkolů, z toho tři teoretické a dva prak­tické. (Nutné je splnění pěti úkolů, z toho tří teoretických a dvou praktických.)

Zeugma (zanedbání dvojí vazby)

Ø      dva větné členy (často slovesa), které vyžadují odlišnou vazbu (jako předložku, jiný pád), jsou rozvity jediným čle­nem

Ø      např. Zajímali jsme se a také jsme četli nové knihy. (Zajímali jsme se o nové knihy a také jsme je četli.), Poctivý člověk opovrhuje a nenávidí přetvářku. (Poctivý člověk opovrhuje /7. p. čím/ přetvářkou a nenávidí /4. p. co/ ji.).

Kontaminace (směšování vazeb)

Ø      správná vazba slov (často sloves) je zaměněna s jinou, převzatou od slova podobného významově, příp. i zvukově,

Ø      např.:

o       osopit se na /4. p. koho, co/ + osočit /4. p. koho, co/ = osočit se na /4. p./ - Osočil se na mě, že podvádím.

o       mimo /4. p. koho, co/ + kromě /2. p. koho, čeho/ = mimo /2. p. koho, čeho/ - Mimo Jardy tam byli všichni.

Atrakce (skladebná spodoba)

Ø      tvary sousedních slov se nenáležitě přizpů­sobují (hlavně pádem)

Ø      např. Spoustě lidem to nedojde. (Spoustě lidí to nedoj­de.), Vzhledem k nedostatku chemikáliím to nestihneme. (Vzhledem k nedo­statku chemikálií to nestihneme.)

 

Tato stránka WWW je 18